navigace: Úvodní strana > Články > Psí příběhy > Jak jsem potkala ohaře

Jak jsem potkala ohaře

Vloženo: 10.11.2008 12:44:26   |   Autor: Soutěžní články    |   Rubrika: Psí příběhy   |   Přečteno: 1580x   |   6 komentářů

Máme tady první soutěžní článek, který dorazil do naší pošty včera. Jeho autorkou je Veronika Vacková a vypráví o jejím prvním setkání s ohaři. Prosím o co nejvíce hodnocení článku, ale také o reakce pod článkem - jsou to totiž jedny z kritérií, které budou rozhodovat o vítězi. Pokud se Vám článek líbil, dejte to vědět ostatním, ohodnoťte jej, ¨vyjádřete se v diskusi...

 

Byl krásný slunečný prázdninový den. Já měla jít za měsíc do 3. třídy. Již odmala jsem si přála pejska. Bylo mi jedno, jestli malou chlupatou kuličku nebo velkého svalnatého psa. Lepila jsem se prakticky na každé psisko, které jsme uviděli, a pokaždé přemlouvala rodiče, aby mi také alespoň toho nejmenšího pejska na světě dovolili. Oni ale vždy k mému zklamání zakroutili hlavou.

Ale vraťme se k začátku mého článku. Šla jsem s rodiči po náměstí a kousek od nás šla paní s krásným hnědým pejskem, který oddaně ťapal u nohou své paničky. Pejsek mě ohromil svým krásným kukučem. K překvapení rodičů jsem se hned nerozeběhla zeptat se té dámy, zdali si její krasavici můžu pohladit, ale začala jsem vyzvídat, co je to za plemeno. Máma řekla, že asi ohař. Za pár let, když jsem se o psy začala více zajímat, jsem zjistila, že ten krásný pejsek byl z plemene Maďarský ohař krátkosrstý neboli vizsla, vizslička, MOK, maďaráček. Tento pes mě opět začal zajímat, a přestože jsem již měla svoje jasné psí favority v podobě border colií a dalších pejsků, nedalo mi to nepřečíst si o tomto plemeni něco více.

Později se mi dostal do rukou atlas psů, namátkou jsem ho otevřela někde uprostřed a uviděla překrásného psa stříbrné barvy. Toho musím mít, řekla jsem si. Byl to Výmarský ohař krátkosrstý. Tito dva pejsci, Výmarský ohař a Maďarský ohař, se mi po celou dobu mého bláznění do psů líbili a vždy byli na horních příčkách v žebříčku mých oblíbených psů.


Ještě více se ale člověk do těchto plemen zamiluje, když je vidí na živo. Na našem cvičáku poslušnosti jsem se skamarádila s holčinou, co měla shodou okolností MOK. Skvělou fenku, kterou zajímala jen a jen její panička a míček na šňůrce, co je doprovázel na každičkou procházku. Moje nadšení pro tohle plemeno se ještě znásobilo, na procházkách jsem z té bláznivé ohařky nadšená. Nezajímají ji srnky, co jsou v nedohlednu. Nezajímá ji ani kočka, co jí provokativně přebíhá přes cestu. Zajímá ji pouze panička mávající jejím milovaným míčkem. Vím, že každý ohař není stejný a každý není takový závislák na svém pánovi, ale jak se říká: "jaké si to uděláš, takové to máš", což jistě platí nejen při výchově ohařů. Já bych to ale spíš pozměnila na: "jaké si to vychováš takové to máš". Ohaři jsou skvělí psi a já až budu vědět, že mám na takového energií sršícího broučka dost času, bude se u mě v posteli válet kromě křížence a borderky ještě výmaráček nebo vizslička.


elektro-obojky.cz

Diskuse k článku: Jak jsem potkala ohaře

  Zobrazit celou diskusi
-
-

Vaše fotogalerie

Informace o novinkách emailem
< Září 2022 >
PoÚtStČtSoNe
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930

Jaké témata článků by jste zde na portále uvítali?

10% (188)
71% (1390)
7% (135)
11% (213)
2% (44)
Počet hlasujících: 1970
Archiv »

 
Prohledat:
zavřít



Registrace | Funkce systému | Proč se registrovat | Ceník | Kontakty

Úvodní strana | Plemena ohařů | Články | Inzerce | Akce | Diskuse | Soutěže

Autorská práva | Reklama | O portálu Ohaři.eu | Zásady ochrany osobních údajů

Podporujeme | Podpořte náš portál | Mapa webu

Partneři portálu: Jen ty nejaktuálnější informace - to je Bonza! LEPŠÍ WEB

Copyright © 2008 - 2024
Web From Pixels group
design by BORI


Navštivte také: stezka Pustevny | fotogalerie dorty | Faktura Online