navigace: Úvodní strana > Články > Rady a tipy > Výcvik ohaře pomocí elektronického obojku

Výcvik ohaře pomocí elektronického obojku

Vloženo: 7.1.2009 15:07:47   |   Autor: Soutěžní články    |   Rubrika: Rady a tipy   |   Přečteno: 3079x   |   26 komentářů

- - -Uplynul nějaký čas a do redakční pošty došel již třetí článek do naší soutěže. Jeho autorem je Jaroslav Šeda (www.anglickysetrandy.estranky.cz). Opět Vás prosím o hodnocení článku a také se můžete vyjádřit v diskusi - to abychom měli ulehčenou práci při rozhodování o cenách.

Slova autora: V tomto článku bych se chtěl s vámi podělit o moje zkušenosti, které jsem získal za dva roky a asi 1000 hodin výcviku pomocí elektronického obojku. Můj pes je anglický setr. Předesílám, že každý ohař reaguje na výcvik pomocí elektrického obojku trošku jinak, nicméně základní principy budou u většiny jedinců podobné.

 

Andy je můj první pes, takže jsem začínal jako naprostý začátečník. Nicméně jsem měl ohromné štěstí, že jsem během výcviku dostal skvělé rady od výborných lidí a zkušených vůdců.

Když jsem si svého pejska přivezl domů jako štěňátko, do přibližně 5 měsíců bylo vše v naprostém pořádku, Andy se držel v nedaleké blízkosti, přiběhl na zapískání a dalo se s ním krásně chodit kamkoliv. Po 5.měsíci věku se ale pomalu začínaly v setrovi projevovat jeho lovecké pudy a touha po dalekém a samostatném hledání. Vzdálenost se začala nepříjemně prodlužovat a poslušnost už nebyla zdaleka stoprocentní. Jednoho dne se Andy „ztratil" asi na 10 min. Samozřejmě dnes už vím, že on perfektně věděl, kde se nacházím, ale já jsem byl strachem bez sebe, naštěstí to bylo v terénu, kde žádné velké nebezpečí nehrozilo. Ale „útěky" už začaly být běžné a bylo rozhodnuto, že takto to dál nejde. Andyho jsem přihlásil na cvičák a v honitbách chodil jen na dlouhé stopovačce. Na cvičáku, kde nebyla zvěř ani žádné pachové stopy, pod dohledem opravdu špičkového výcvikáře Andy poslouchal opět slušně. Zkušenými loveckými výcvikáři mi ale bylo řečeno, že v honitbě stejně poslušnost nebude úplná, nicméně na cvičáku se Andy naučil základním povelům, chození u nohy i bez vodítka, takže určitě pro začátečníka dobrý cvičák doporučuji.

V honitbě jsme se mezitím vláčeli na dlouhé 40 m stopovačce. Dnes po zkušenostech už bych takto nikdy nechodil, Andy se do stopovačky neustále motal, všechnu zvěř jsme vyplašili a do těžšího terénu se jít nedalo vůbec, protože stopovačka se ihned zamotala mezi stromy, keře apod. Andy navíc pochopil pouze to, že se může pohybovat jenom na vzdálenost, co mu dovolí stopovačka. Začal jsem studovat další metody a po konzultaci s chovatelkou a mnoha dalšími bylo rozhodnuto pro výcvik pomocí elektronického obojku. Nyní po zkušenostech velice lituji, že jsem se k tomuto kroku neodhodlal dříve, ale alespoň jsem si prožil časy na stopovačce a strach, jestli se pes puštěný na volno vrátí zpět.

Zakoupil jsem elektronický obojek Canicom 800. Je to obojek francouzské výroby, který v rovném a přehledném terénu má dosah až 800 m, je plně vodotěsný, má několik ovládacích prvků - dole vlevo je tlačítko pro zvukový impuls, nad ním je tlačítko pro krátký el.impuls a nahoře pro dlouhý el.impuls. Vpravo nahoře je tlačítko „poslední záchrany", kde si může uživatel nastavit impuls, jaký potřebuje pro zastavení psa a který se používá např. pokud by pes běžel pod auto, pod vlak apod.. Já jsem ho zatím naštěstí nikdy nepoužil. Pak je na obojku i tlačítko umožňující nastavení intenzity el.impulsu od 1 do 15. Pomocí ovladače je možné součastně cvičit 2 psy (jeden na žlutém a druhý na černém obojku) a je tedy také vybaven tlačítkem pro přepínání A a B obojku. Součastně s obojkem jsem si pořídil i novou trialovou píšťalku, která měla trošku jiný zvuk než předchozí.

Poprvé dostal Andy elektrický obojek pod dohledem zkušené chovatelky, která mě předem instruovala, jak ho používat. Andy byl puštěný do honitby, hezky hledal a za chvilku vyběhl zajíc. Andy samozřejmě vyrazil za ním a to byl okamžik, na který jsme čekali. Zapískal jsem, Andy trošku zaváhal, ale běžel dále. Ihned jsem vydal zvukový pokyn na obojku, ale jelikož ho Andy do té doby vůbec neznal, samozřejmě nereagoval a tak přišel „trest" v podobě impulsu. Andy se ihned zastavil a divil se, co ho to „kouslo", když nikde nic okolo není. Na další písknutí se ihned vrátil a držel se v mé blízkosti. Toto je úplně běžné při prvním použití - pes se většinou „zkrátí". Výcvik pro nás toho dne prakticky skončil, Andy běhal tak do 10m a na píšťalku reagoval ihned. Takže první krok jsme měli za sebou.

Nyní se vycházky a výcvik v honitbě staly úplně pohodovými ve srovnání s dřívějším vláčením na šňůře. Vzdálenost hledání se postupně prodlužovala. Andy s el.obojkem mohl nyní chodit na základní lovecký výcvik ke zkušené vůdkyni, kde cvičil přes den, když jsem byl v práci. S el.obojkem mohl jít bezpečně do honitby prakticky s každým „poučeným" o správném použití el.obojku. Mohli jsme chodit i do blízkosti silnic, železnic a dalších dříve „nebezpečných" míst. Hlavně se procházky a výcvik staly naprosto pohodovými beze strachu, že pes někam uteče, že bude pronásledovat zvěř, že ho přejede auto apod.. Při troše zkušeností se dá pomocí el.obojku přesně vymezit vzdálenost, kterou psovi dovolíme. Další výhodou je, že pes si trest nespojí s vůdcem, ale většinou s píšťalkou nebo zvukovým impulsem obojku, a hlavně je důležité, že pes dostane trest přesně v okamžiku kdy dělá něco, co vůdce nechce. Když psa pokáráme po dlouhém příchodu, tak si trest spojí maximálně s tím, že vůbec přišel. Během výcviku jsem objevil i další výhodu el.obojku, pokud je pes naučený na navádění pomocí zvukového impulsu obojku, tak se společně s vůdcem pohybují skoro neslyšně a dá se takto nalézt i zvěř, která jinak uteče při prvním zapískání nebo slovním povelu.

Důležité jsou zásady, které je nutno při používání el.obojku dodržovat. Hlavní je, aby měl pes povely, které po něm vyžadujeme na dálku, perfektně zažité na blízko (příchod, změna směru, zastavení, daun). Dále je velice důležitá souslednost povelů - nejdříve musí být vždy povel, nejlépe pomocí trialové píšťalky, pak následuje zvukový impuls obojku a až následně elektronický impuls. Pes musí vždy naprosto přesně vědět, za co trest přišel!!! Nikdy nepoužíváme el.impuls, pokud psa nevidíme a nevíme tedy, co dělá. Pokud psa ztratíme z dohledu, což by se mělo stávat minimálně, použijeme pouze píšťalku a zvukový impuls, pes může být zrovna na cestě k vám a špatně použitý el.impuls by mohl pokazit na nějakou dobu výcvik.

El.obojek je vhodný pro výcvik psa na dálku v honitbě, používá se hlavně pro klidy před zvěří, pro bezpečné přivolání, pro odvolání, pro vymezení vzdálenosti, pro bezpečnost psa před silnicemi, železnicemi apod. Pokud je pes zvyklý na výcvik na el.obojku, může s ním do honitby jít prakticky každý poučený vůdce. S využitím el.obojku pro výcvik na blízko nemám žádnou zkušenost, nepoužívám ho tak..

Dále je častý dotaz lidí, kteří nemají s el.obojkem žádnou zkušenost, jak je to v případě, že pes půjde např. na zkoušky, kde se el.obojek používat nesmí. Musím říci, že i já jsem měl velké obavy, několikrát jsem před zkouškami zkusil cvičit bez obojku, ale měl jsem najednou divný pocit jakési „bezmoci" z toho, že nemá člověk v ruce jistotu a bezpečí ovladače. Samotné zkoušky vloh probíhaly v pěkně zazvěřené honitbě v Dubči, nicméně blízko byla dálnice a my jsme si vylosovali úsek, kde byla zrovna poměrně nízká krytina s množstvím zajíců. S obojkem bych tam šel naprosto v pohodě, ale nyní se musím přiznat, že ve mě byla malá dušička. Naštěstí všechno dopadlo výborně, Andy poslouchal jako hodinky, krásně vystavil a uklidoval 3 zajíce. Skončil v první ceně s povinnou bodovou srážkou za to, že bohužel v našem useku nebyla pernatá, jinak dostal za svůj výkon plný počet bodů a dokonce i pochvalu od výborného rozhodčího p.Remeše.

Závěrem bych chtěl říci, že obavy, které provázejí použití el.obojku, vyplývají většinou z toho, že kritici většinou s el.obojkem žádnou praxi nemají a zkazky o velkém množství psů „zkažených" el.obojkem jsou nepodložené. Když mě někdo tvrdí, že zná velké množství takto zkažených psů, chci po něm jméno psa a vůdce. To už si kritik tak jistý není, žádné konkrétní jméno jsem se nikdy nedozvěděl. Já naopak znám poměrně velké množství psů, kteří na el.obojku cvičí a jsou vždy výborně ovladatelní. Musím přiznat, že jsem jednou viděl německého ohaře, na kterého prostě impuls nestačil a úplně ho ignoroval. Přeci jenom jsou v obojku baterky „z foťáku" a ani nejsilnější impuls nemůže psovi v žádném případě ublížit, ale „zkaženého" psa pomocí správně použitého el.obojku jsem neviděl. Investice do obojku se mi zatím bohatě vyplácí.


elektro-obojky.cz

Diskuse k článku: Výcvik ohaře pomocí elektronického obojku

  Zobrazit celou diskusi
-
-
-
-
-
|-
|-
|-
-
-
|-
||-
||-
||-
|||-
||-
||-
||-
|-
-
-


Vaše fotogalerie

Informace o novinkách emailem
< Říjen 2017 >
PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031

Jaké témata článků by jste zde na portále uvítali?

10% (169)
72% (1232)
6% (111)
10% (169)
2% (38)
Počet hlasujících: 1719
Archiv »

 
Prohledat:
zavřít



Registrace | Funkce systému | Proč se registrovat | Ceník | Kontakty

Úvodní strana | Plemena ohařů | Články | Inzerce | Akce | Diskuse | Soutěže

Autorská práva | Reklama | O portálu Ohaři.eu | Zásady ochrany osobních údajů

Podporujeme | Podpořte náš portál | Mapa webu

Partneři portálu: Jen ty nejaktuálnější informace - to je Bonza! LEPŠÍ WEB

Copyright © 2008 - 2017
Web From Pixels group
design by BORI


Navštivte také: Soutěže o ceny
Autodíly Mjauto, náhradní díly, eshop, fotogalerie dorty

Elektronické obojky