Anglický setr

Historie

Země původu anglického setra je Velká Británie. Jeho historie sahá do r. 1555 a je spojená s lordem Edwardem Lawerackem. Anglický setr, podobně jako ostatní setři, je osudově poznamenán jistou dvoupólovostí své bytosti. Na jedné straně je to nesmírně atraktivní, milé a přátelské zvíře, což by z něj činilo ideálního rodinného a společenského psa. Na straně druhé však zůstává vášnivým lovcem s velmi silně vyvinutými loveckými instinkty. To si bohužel neuvědomují lidé, kterým učaroval působivý zjev anglického setra a pořizují si ho jako okrasu a domácího mazlíčka. Chovat anglického setra výhradně jako rodinného psa není sice vyloučené, ale pokud se má cítit dobře, vyžaduje to ze strany majitele značné oběti. Tento pes potřebuje denně minimálně dvě hodiny volného pohybu v přírodě, což ovšem i při dostatku dobré vůle a času přináší (vzhledem k už zmíněné lovecké náruživosti) mnoho problémů a především nebezpečí pro psa samotného. Jediným řešením zde je důsledná výchova od nejútlejšího věku, ústící v dokonalou ovladatelnost včetně přivolání. Každý, kdo si chce pořídit anglického setra, by měl být fyzicky zdatný a sportovně založený, měl by mít hodně volného času a schopnost psa vycvičit. V takovém případě lze i toto plemeno doporučit jako rodinného psa.
Doménou anglického setra však i dnes zůstává lov, pro který má ty nejlepší předpoklady: vynikající nos (exceluje při práci s vysokým nosem), dokonalé \"manýry\" (tedy schopnost vystavovat), ochotu aportovat, temperament, rychlost i vytrvalost. Tvrdí se, že anglický setr je ze všech setrů nejovladatelnější a že se nejlépe cvičí. Používá se při polních, ale i vodních pracech. Při správném výcviku může tento někdejší specialista skládat i všestranné zkoušky ohařů.

Zdroj: http://www.setter-pointer.cz/