Historie německého krátkosrstého ohaře začíná se psy, kteří se používali při lovu pernaté zvěře do sítí především ve středomořských zemích a při honech. Na německé knížecí dvory se tito ohaři dostali přes Francii, Španělsko a Flandry. Nejdůležitější vlastností těchto psů byly jejich výkony při vystavování zvěře. Stavěči byli ještě žádanější poté, co byla vyrobena první dvojitá brokovnice (1750). Lovci mířili před psem na pernatou zvěř v letu. To byl počátek přechodu od čistého stavěče ke všestrannému lovecky upotřebitelnému psovi. Rozhodující pro vybudování a rozvoj chovu bylo založení plemenné knihy německého krátkosrstého ohaře v roce 1897. Princ Albrecht ze Solms-Braunfeldu sepsal charakteristické znaky plemena, stanovil pravidla hodnocení tělesných tvarů a konečně také jednoduchá zkušební pravidla loveckých psů. Dnes prochází německý krátkosrstý ohař filtrem propracovaného chovatelského a zkušebního řádu. Standard stanoví, jaké vlastnosti má mít německý krátkosrstý ohař jakožto všestranný lovecky upotřebitelný pes. Díky tomu je schopen plnit veškeré požadavky kladené na něj při lovech až do vysokého věku.
Copyright © 2008 - 2024
Web From Pixels group
design by BORI
Navštivte také: stezka Pustevny | fotogalerie dorty | Faktura Online