Starodánský ohař (Dánský ohař)

Standard

Starodánský ohař (Dánský ohař)

(Gammel Dansk Hansehund)

Standard FCI č. 281/22.03.2002/F

Překlad do francouzštiny: Dr. J.-M. Paschoud a R. Triquet

Překlad z francouzského textu: Helena Dvořáková

Původ: Dánsko

Datum zveřejnění platného standardu: 08.01.1998

Použití: Všestranný pes pro lov pernaté zvěře.

Klasifikace FCI:

• skupina 7 ohaři (stavěči)
• sekce 1.1 kontinentální ohaři krátkosrstí
• s pracovní zkouškou

Důležité proporce: Kohoutková výška je k délce těla v poměru 8:9.

Použití/Povaha: působí dojmem klidného a vyrovnaného psa, rozhodného a odvážného. Při lovu pracuje spíše pomalu a neztrácí kontakt se svým vůdcem, plní svoji funkci stavěče, aniž by zbytečně pobíhal po velkém prostoru. Toto plemeno se hodí do malých i prostorných loveckých terénů.

Hlava: je krátká a široká, bez výrazného stopu. Týlní hrbol je výrazný a je dobře vidět ze všech stran.

Mozková část:

Mozkovna: dostatečně široká a zjevně zaoblená.

Stop: nevýrazný.

Část obličejová:

Nos: velký, jasně ohraničený, nozdry jsou otevřené. Je zbarven od tmavě játrově hnědé až po odstíny světle játrové.

Nosní hřbet: nosní hřbet je široký.

Pysky: od počátku nosu jsou pysky dobře vyvinuté, a všude překrývají spodní čelist. Tyto dobře vyvinuté pysky dávají hlavě její charakteristickou hloubku.

Čelisti/zuby: čelisti jsou mohutné se správným nůžkovým skusem. Kompletní chrup je upřednostňován.

Líce: jsou silně osvalené, široké.

Oči: jsou středně velké, ani zapadlé v očních jamkách, ani vystouplé. Je upřednostňováno tmavě hnědé zbarvení.

Uši: jsou zavěšené spíše nízko, široké, na konci zaoblené. Jsou správně dlouhé, pokud ucho, natažené směrem dopředu dosahuje dále, než do poslední třetiny čenichové partie.Zadní strana ušního boltce musí přiléhat k lícím.

Krk: svalnatý, dobře osrstěný. Lalok je považován za charakteristický znak plemene, ale nesmí být přehnaně velký.

Tělo:

Kohoutek: je výrazný. Je to nejvyšší bod hřbetní linie, která se od něj k zádi mírně svažuje.

Hřbet: silný a svalnatý.

Bedra: krátká, široká a svalnaté, pevná.

Záď: široká a nepřiliš krátká, mírně spáditá směrem bodu nasazení ocasu.

Hrudník: je široký a hluboký. Široký hrudník je specielně požadován u psů. Oblast hrudní kosti dosahuje až k loketnímu kloubu. Žebra jsou vyklenutá a hrudní koš je dlouhý, ani plochý, ani příliš sudovitý. Široká hruď (široká fronta) je upřednostňována.

Ocas: je nasazen spíše vysoko, než nízko. Široký u kořene, ke špičce se zeslabuje. Je středně dlouhý, dosahuje téměř k patnímu kloubu. Je nesený svěšený. Nekupíruje se.

Končetiny:

Hrudní končetiny: při pohledu zepředu jsou přední nohy silné, rovné a rovnoběžně postavené.

Lopatky: lopatková kost dobře přiléhá k hrudnímu koši, je bohatě osvalená, což je zřetelně vidět jak v postoji, tak v pohybu.

Rámě: správně dlouhé, svalnaté.

Loket: přiléhá k tělu, ale má dostatek prostoru pro pohyb, není ani vytočený, ani vtočený, je umístěn spíše dále vzadu. Rámě a předloktí svírají správný úhel.

Předloktí: rovné, svalnaté, silné kosti.

Kotníkový kloub: silný.

Záprstí (kotník): je poněkud šikmo postavené vzhledem k předloktí.

Přední tlapky: silné a uzavřené, prsty klenuté, polštářky odolné.

Pánevní končetiny: při pohledu zezadu jsou rovné, postavené rovnoběžně.Správně zaúhlené, se silnými kostmi.

Stehna: svalnatá, dlouhá a široká. Pánevní kost a stehenní kost svírají správný úhel.

Podkolení: silné a dobře úhlené.

Lýtko: dlouhé a silné.

Hlezno:dost dlouhé, svalnaté.

Zánártí: mírně zaúhlené vzhledem k holení kosti.

Zadní tlapky: silné a uzavřené, prsty klenuté, polštářky odolné.

Pohyb: prostorný, dobře pokrývající terén, pohyb pánevních a hrudních končetin vzájemně koresponduje. Končetiny se pohybují v ose. Hlava je nesená vysoko.

Kůže: není příliš jemná, dobře přiléhá k tělu a končetinám. Na hlavě a na krku je kůže poněkud volnější, tvoří na krku lalok a na hlavě v oblasti koutku vrásky.

Zevnějšek:

Srst: krátká a přiléhavá, spíše tvrdá na omak. Srst dobře pokrývá celé tělo.

Zbarvení: bílé s hnědými znaky: několik velkých ploten a drobné hnědé stříkání na bílém podkladu. Hnědá může mít různý odstín, ale je preferována spíše tmavě hnědá.

Výška a váha:

Výška v kohoutku: psi: 54 - 60 cm, preferovaná výška 56 cm, feny: 50 - 56 cm, preferovaná výška 52 cm

Váha: Dospělý pes: 30-35 kg, Dospělá fena: 26-31 kg

Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

• špatně nesená hlava
• nos velmi světlý nebo depigmentovaný
• příliš krátký nosní hřbet
• málo spuštěné pysky
• absence jednoho nebo dvou zubů PM1
• příliš světlé oči
• mírně klenutý hřbet
• příliš krátká záď
• ocas nesený příliš vysoko nad linií hřbetu
• mírně vbočené nebo vybočené nohy
• srst příliš řídká
• výška vybočující o 1-2 cm zhranic, stanovených standardem

Hrubé vady:

• vady charakteru, nedůvěřivý jedinec
• příliš slabá kostra
• výrazný stop
• špičatý čenich
• klešťový skus
• absence jiného zubu, než jednoho nebo dvou PM1
• kapří hřbet, prosedlý hřbet
• zřetelně málo prostorný hrudník, sternální oblast málo vyvinutá, hrudní koš plochý nebo sudovitý
• silně vbočené nebo vybočení lokty
• sudovitý postoj nebo kravský postoj pánevních končetin
• měkká záprstí
• tlapka měkká nebo otevřená

Vylučující vady:

• příliš měkká povaha, bázlivé chování
• atypický pohlavní výraz
• zuby: absence více jak 2 premolárů (PM1) a dalšího zubu. Zuby, která nejsou vidět vdásni, jsou považovány za chybějící, svýjimkou, že by bylo potvrzeno, že zub nechyběl, vposudku předešlé výstavy
• předkus, podkus a každý jiný nekorektní skus
• rozštěp patra nebo zaječí pysk
• entropium, ektropium, distichiáza
• špatné utváření hrudi nebo hrudního koše (například příliš krátká hrudní kost, což má za následek náhlé vtažení spodní linie pod posledními žebry)
• kohoutková výška nedosahující nebo přesahující o 2 cm hranice, stanovené standardem

NB: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.